Náš Blog

Jedno je potřeba říct si hned na začátku. Pokud jste farmář nebo zemědělec, času máte vždycky málo. Trvalo mi to, ale nakonec jsem pochopila, že i kdyby byl k dispozici všechen čas světa, nikdy by to nebylo dost. Pokud navíc na farmě chováte zvěřstvo, je pravidlo o nedostatku času ještě umocněno. V takovém případě Váš život totiž neřídí jen agrotechnické lhůty, počasí, a servisy různých faremních hraček – ale hlavně zvířata.

Chodí si v ohradě, pasou se, pijou vodu, co s nimi tak může být za problém?

Problémem je hned první bod – chodí si v ohradě. To je sice pravda, a díkybohu většina našich zvířat ohradníky respektuje, pokud ale náhodou dostanou možnost vytyčené hranice opustit, rozhodně neváhají. A potom začíná pravé a nefalšované peklo.

Představte si, že stojíte u okna, v ruce hrnek čerstvého ranního čaje, těšíte se na snídani, když tu najednou…nad domem se po silnici prochází kráva. Nenastartovaný mozek vám v takové chvíli nabídne zhruba půl vteřinu sladké nevědomosti, než vám to dojde. Ježiši! To je NAŠE kráva! Odstavíte míchaná vejce z plotny, čajem zalijete nejbližší kytku, protože je vám jasné, že než se k němu vrátíte, bude nejenom studený, ale život v něm zakončí patnáct až dvacet octomilek. Hodíte na sebe bundu, boty, čelovku (i když je ráno) a vydáte se zmapovat situaci. Zjistíte, že kráva na cestě není jedna, ale čtyři, dvě se prochází po zahradě, jedna se drbe o traktor a další očesává jablka ze sousedova stromu. A víte, že máte problém. Potom si vzpomenete, že krav máte patnáct, vidíte jich jenom osm a víte, že máte opravdu velký problém. To vás spolu s vytrvalým deštěm, zimou a všudypřítomným bahnem dostane na úplně novou úroveň stresu.

Tady se sluší poznamenat, že vaše možnosti, jak vyřešit situaci jsou velmi omezené. Přetahovat nebo přetlačovat se s krávou, je předem prohraný boj, to je prostě fyzika. Snažit se krávu nějak nahánět nebo uběhat? To je rozhodně možnost. I s dobrou fyzičkou zvládnete s libovolným členem stáda držet krok asi půl minuty. Ony s vámi poběží z čisté radosti, poběží i stejnou rychlostí jako vy, ale vydrží to VÝRAZNĚ déle než vy. Takže kráva se pobavila, vy zvracíte plíce, ale k vyřešení problému není o nic blíž než před hodinou. Jediná přijatelná možnost jsou ÚPLATKY. Seno, granule, jablka, mrkev, sklenici cracku, když bude potřeba. Cokoli, co přiměje krávy vás následovat. Je vaší povinností, jakožto chovatele, tenhle jejich kryptonit znát a mít ho po ruce.

Cestou pro kryptonit můžete přemýšlet.

Velká výhoda v takové situace je, že stádo se chová … no, jako stádo. Drží víceméně při sobě, a tak víte, že zbytek nebude daleko. Býk zpravidla svoje holky v poklidu doprovází, nevymýšlí kraviny (na rozdíl od krav) a i když jeho 900 kg živé váhy vzbuzuje respekt, je to nejméně konfliktní člen stáda. Největší problém představují telata. Ta se sice snaží držet matek, ale zároveň jsou tak trochu střelená, objevují svět a nově nabytá svoboda pro ně představuje velkou zábavu. V tomhle období jsou docela velká, stále trochu neohrabaná a separační úzkostí při oddělení od matky už tak úplně netrpí. Jaká škoda.

No nic. Za neustálého pokřikování „holky, holky, jdeme, jdeme“ kryptonitem chrastíte a vedete stádo do ohrady. Protože to dvě nebo tři krávy zaujme, máte pocit, že dostáváte situaci pod kontrolu. Ostatní se přidávají. Stádový efekt. Paráda. Že kráva není zlatý retrívr, a tak je vaše vyvolávání „holky, jdeme“ naprosto zbytečné, je jasné od začátku, ale psychice to překvapivě pomáhá.

Chrastění úplatků, volání (samozřejmě) a stádní bučení přilákalo krávy ze všech směrů, jde to dobře. Začnete počítat. Než napočítáte do patnácti, krávy mají sežráno a začínají ochutnávat vaše tkaničky od bot. Nejde to dobře.

Dvanáct. Chybí býk, matka a jedno tele. To je zlá zpráva, protože každý jeden z nich vyžaduje jinou strategii lákání. Tele bude jančit, matka nepůjde bez telete a býk nepůjde bez matky a telete. Naštěstí pro vás, všichni tři stojí venku za ohradníkovou páskou! Vypnete tedy elektriku, sundáte pásku i lanko a položíte je na zem, aby je všichni mohli pohodlně překročit a připojit se ke stádu. Už se vidíte u snídaně a kalkulujete, jak naložíte s nově vzniklou dvouhodinou časovou sekerou, komu je třeba zavolat a komu se budete omlouvat, že jdete pozdě. Nic se ale neděje a obě kraví ložiska na sebe jen koulí očima a bučí jako o život. Proč, proboha?

No, protože naše zvířata přece respektují ohradník. A to dokonce, i když je na zemi.